Holuby - Rôzne druhy

Vítame Vás na Našej stránke !

Infekčna rýma

Infekční rýma

 

 

je onemocnění dýchacích cest holubů. Původci tohoto často zdlouhavého onemocnění jsou přítomni téměř ve všech chovech holubů, ale k propuknutí nemoci s klinickými příznaky dochází jen tehdy, dojde-li k oslabení holubů v důsledku různých faktorů (jiné infekce, fyzická zátěž, stres aj.). Často se objevuje infekční rýma ve spojení s ornitózou. Onemocnět mohou jak staří holubi, tak i mláďata. Obraz rýmy vyvolávají zejména mykoplasmata, herpesviry, různé bakterie (haemophillus…) a chlamydie. Nákaza se šíří přímým stykem holubů, znečištěným krmivem, pitnou vodou, popř. nářadím. U mykoplasmózy je hlavní přenos kapénkovou infekcí (vzduchem) při „frkání“ nemocných holubů. Postiženy jsou hlavně dechové orgány (horní cesty dýchací, plíce, vzdušné vaky). Dá se říct, že téměř všichni holubi žijí se subklinickou infekcí rýmy, zejména s mykoplasmaty. Stejně jako u všech faktorových chorob, tak i u infekční rýmy musí pro vyvolání klinického onemocnění spolupůsobit okolnosti, oslabující obranyschopnost holuba.

Příznaky:

Inkubační doba tohoto onemocnění se pohybuje v rozmezí 7 – 14 dnů po nakažení. Nástup choroby je plíživý a první příznaky nejsou zcela typické a často chovateli uniknou. Z  počátku pozorujeme sníženou výdrž při létání, což je způsobeno zánětlivými změnami v dýchacích cestách (hrtanu, průdušnici, plicích, ale zejména ve vzdušných vacích). Pozorujeme vodnatý výtok z nosu, který se později mění v hlenohnisavý. Při otevření zobáku vidíme silně zanícenou a překrvenou dutinu, šedivé povlaky na sliznici a tuhý hlen, který se táhne od kořene jazyka na patro. Z dutiny zobáku je cítit nepříjemný hnilobný zápach. Při stlačení ozobí vytéká z nosních otvorů hustý hlenohnisavý sekret, který zbarvuje ozobí do tmavošeda. Horní cesty mohou být natolik ucpány hlenem, že holubi dýchají otevřeným zobákem. Velmi nápadné jsou chroptivé, vrzavé, někdy bublavé zvuky, slyšitelné hlavně za klidu na holubníku. Pro onemocnění infekční rýmou svědčí ztráta výkonnosti, těžkopádný let a příznaky rýmy. Při pitvě nalézáme v dýchacích cestách hlenohnisavý výpotek až hlenové nálepy, zánět plic a sýrovité nánosy ve vzdušných vacích. Laboratorní vyšetření pro stanovení přesné diagnozy je složité a zdlouhavé, protože se jedná většinou o smíšenou infekci. Od rýmy je nutno odlišit hlavně počáteční stádium neštovic, je nutno pamatovat i na ornitózu. U infekční rýmy však málokdy nalézáme zánětlivé změny na oční spojivce. Průběh většinou není tak prudký, spíše zdlouhavý, s výskytem klinických příznaků u jednotlivců. Málokdy dochází k úhynu, zejména u mladých holubů. Infekční rýma a ornitóza se však v chovech vyskytují často společně!

Léčba:

Terapie infekční rýmy musí být zaměřena nejen na odstranění klinických příznaků onemocnění horních cest dýchacích, ale musí být zaměřena na samotné původce choroby. Infekční rýma velmi často snižuje výkonnost a tělesnou kondici holubů a stává se tak úvodním článkem pro řadu následných chorob (salmonelosa, paramyxo, kokcidioza, trichomoniáza), což však může probíhat i opačně. Zejména trichomoniáza bývá „vstupní bránou“ pro onemocnění infekční rýmou. Ošetření nakažlivé rýmy se v prvé řadě zaměřuje na zabránění pozdějších následků. Zvláště nepříjemnou komplikací jsou sýrovité nálepy ve vzdušných vacích, jejichž léčba je zdlouhavá. K léčbě se používají (kromě zlepšení hygienických podmínek chovu) hlavně antibiotika a to jak tetracykliny, z nichž se nejúčinnější jeví doxycyklin (Ornicure, Ronaxan, Doxygal), dále spiramycin (Stanovil), lincomycin a spectinomycin (Linco-spectin) a jiné.

Nejdůležitější je však prevence :

Mimo zlepšení podmínek chovu, jako je dokonalá hygiena, čistota krmítek a zejména napáječek, je třeba zlepšit mnohokrát vzpomínané větrání holubníku. Zabezpečit dostatek čerstvého vzduchu bez průvanu. Nepřeplňovat holubníky, což se děje v současné době při zvyšování stavů na holubníku. Metoda stoupajícího cigaretového kouře hodně napoví!

Poněvadž se jedná u infekční rýmy o polyfaktoriální onemocnění, je třeba v chovu „držet na uzdě“ zejména trichomonády, ale také kokcidie a vnitřní parazity. Holuby držet v imunitě proti paramyxo a herpes-virům.

Přestože není na účinnost vakcinace proti mykoplasmoze jednotný názor, já stále vakcinuji Gallivakem 3x v intervalu 1. 7. a 28. den.